Robert Kahn

Robert Kahn (narozen 21. července 1865 v Mannheimu, zemřel 29. května 1951 v Biddendenu) byl německý skladatel, klavírista a hudební pedagog. Kahn se narodil v Mannheimu jako druhý syn Bernharda Kahna a Emmy Eberstadtové. Byl jedním ze sedmi sourozenců finančníka Otto Kahna. Jeho rodiče patřili k významné bankéřské a obchodnické rodině. V roce 1882 nastoupil Kahn na Königlichen Hochschule für Musik v Berlíně, kde studoval následující tři roky. V letech 1885-1886 pokračoval ve studiu hudby pod vedením Josefa Rheinbergera v Mnichově. Při návštěvě Vídně v následujícím roce se Kahn seznámil se skladatelem Johannesem Brahmsem, který mu nabídl, aby se stal jeho žákem. Ačkoli Kahn toto pozvání odmítl, Brahmsova hudba měla na jeho skladatelský styl po celou kariéru zásadní vliv. Po ukončení vojenské služby působil Kahn až do roku 1890 jako skladatel na volné noze v Berlíně. Další tři roky byl zaměstnán jako Korrepetitor (zkušební klavírista) v lipském Stadttheater. Poté, co byl v roce 1894 jmenován profesorem skladby, se Kahn zasloužil o výchovu některých hudebních osobností klasického hudebního umění 20. století. Mezi jeho slavné žáky patřili klavíristé Arthur Rubinstein a Wilhelm Kempff, dirigent Ferdinand Leitner, skladatelé Nikos Skalkottas a Günter Raphael a houslista Karl Klinger. Ačkoli Kahn komponoval a vyučoval v Berlíně, působil také jako komorní hudebník a doprovázeč písní Lied, spolupracoval s tehdejšími sólisty a pěvci od Josepha Joachima a Richarda Mühlfelda po Adolfa Busche, od Johanna Messcherta po Ilonu Durigo a Emu Destinnovou. V roce 1916 byl Kahn zvolen členem Pruské akademie umění, kterým byl až do roku 1934, kdy mu nacistický režim nařídil rezignaci, protože byl Žid. Nacisté také zakázali vydávání a provozování jeho hudby. To ho přimělo v roce 1938 odejít z Německa do Anglie, kde strávil poslední léta svého života v relativním neznámu, ale s neutuchající tvůrčí silou, jejímž výsledkem je objemná sbírka klavírní hudby s více než 1000 dosud nepublikovanými skladbami. Zemřel v Biddendenu v Kentu. Kahn a jeho hudba byli po druhé světové válce téměř úplně zapomenuti, ale hudebníci i posluchači je pomalu znovu objevují, stejně jako v případě mnoha dalších skladatelů "zvrhlé hudby" pronásledovaných nacisty.