Leonid Sabaneev
Ruský skladatel a muzikolog
Narozen: 1881-10-01 (Moskva, Rusko) Zemřel: 03. června 1968 (Antibes, Francie) Leonid Sabaneev byl ruský muzikolog, hudební kritik, skladatel a vědec. Leonid Sabaneev [preferovaný a častější tvar je "Sabanějev"] byl ruský skladatel, muzikolog, hudební kritik a vědec. Syn významného přírodovědce a odborníka na lov/rybolov studoval matematiku, fyziku a přírodní vědy na Moskevské univerzitě a současně navštěvoval historicko-filologické kurzy. Také se mu dostalo prvotřídního hudebního vzdělání u nejlepších učitelů v okolí (mj. Nikolaj Rimskij-Korsakov). Ve dvacátých letech se stal slavným - i když poněkud skandálním a (sebe)rozporuplným - hudebním kritikem; stejně jako hudebním teoretikem, a to velmi inovativním a nedůsledným. Byl barvitou a excentrickou osobností, blízkým přítelem Alexandra Scriabina a dobrým známým mnoha významných (hudebních i jiných) osobností té doby, jejichž dojmy se později ocitly v tisku v jeho vysoce ceněných pamětech.
Téměř po celý svůj život však pravidelně, i když ne zrovna plodně, psal vlastní hudbu - počínaje přelomem 19. a 20. století & konče (zřejmě/většinou) někde ve 40. letech 20. století. V roce 1940 dokončil orchestrální partituru velkolepého oratoria "Zjevení svatého Jana" (alias prostě "Apokalypsa"), z autorovy strany vysoce náročného & časově náročného; přesto podle zpráv na opusu pracoval až do svých posledních let. Partitura je údajně dodnes uložena v některých amerických archivech a nebyla publikována.
Sabanějev, podléhaje hrozícím stínům strašlivých změn, opustil v roce 1926 Rusko a přesídlil do Paříže, kde se stále věnoval rušným a rozmanitým aktivitám souvisejícím s hudbou (složil/inscenoval balet; vydal kvalitní knihu o dějinách ruské hudby atd.). Následně pobýval po určitou dobu v Londýně a USA. Po celou dobu své emigrace Sabanějev nepřestal aktivně pracovat v mnoha autoritativních hudebních periodikách; psal také hudbu k filmům. V roce 1933 se vrátil do Francie, "znovuzískaného domova" ruské emigrace, kde 1. října 1968 zemřel v Cap d'Antibes u Nice.
Sabanějevova hudba - téměř nevyhnutelně, i když nikdy ne příliš ovlivněná Skrjabinem a dalšími pozdními romantiky - byla ve skutečnosti jiná, odlišná, přesahující konvenční hudební představy i té revoluční doby; technicky velmi složitá, ale ve svých náladách neobyčejně křehká, nesoucí v sobě jakýsi zvláštní "romantický" druh temnoty. Zjevně nezasáhla jeho současníky, ani v Rusku, ani na Západě, a po mnoho desetiletí většinou ležela v neznámu, jen občas ji zkoušeli někteří interpreti širšího rozhledu a/nebo raritního chápání (jako např. Marc-André Hamelin). V roce 2012 nahráli tři odvážní a již zkušení hudebníci v mnichovských BR Studios dvě zásadní Sabanějevova klavírní díla z 20. let - zpracovaná s náležitou péčí a přesností, podaná s inspirující upřímností a nahraná ve špičkové moderní kvalitě. Na značce GENUIN proto vyšlo CD ("Klavírní tria"), které vyvolalo značný rozruch a získalo si uznání v kruzích hudebních znalců.
O tři roky později vyšlo u GENUINu dvojCD "The Complete Works for Piano Vol. 1", obsahující tucet drobných klavírních skladeb v podání Michaela Schäfera (5), klavíristy z předchozí nahrávky; stejně & zaslouženě sklidilo většinu pozitivních recenzí.
Sabaneyev’s one-year elder brother, Boris Sabaneyev (Борис Сабанеев), who hasn’t survived the Russian Red Revolution, was also a musician: classical organist, organ composer & theorist, and pedagogue.
On the 3-figure photo (among those linked to on this page), left to right, are: Sabanějev; A. Skrjabin; Taťána Šlojzerová (Skrjabinova múza a zároveň jeho zákonitá manželka).