Anton Dikov

Bulharský klavírista. Narodil se 29. července 1938 v bulharské Sofii a zemřel 16. října 2004. Významný bulharský klavírista, Anton Dikov , vyrůstal ve staré hudebnické rodině. Jeho babička patřila mezi zahajovatele provozu opery v Plovdivu. Také jeho matka byla profesionální klavíristka, která vystudovala v Mnichově a s diplomem ve Vídni. Jeho talent zazářil už v patnácti letech. Později absolvoval sofijskou hudební akademii ve třídě profesorky Ljuby Enčevy, poté se specializoval ve Francii u slavné Nadi Boulangerové, Arthura Rubinsteina a Roberta Casadesuse. Poprvé byl objeven v zahraničí. V osmnácti letech, v roce 1956, se stal laureátem mezinárodní soutěže "Franz Liszt", aby následovaly Bach-1960, Rio de Janeiro-1962 a Marguerite Long-1963 na začátek... Jako výjimečný interpret, uznávaný jako jeden ze světové hudební elity, Anton Dikov vystupoval v nejslavnějších světových koncertních síních. Anton Dikov vystupoval také jako sólista se všemi bulharskými orchestry. Interpretoval některé z nejoblíbenějších koncertů pro klavír a orchestr a jeho repertoár byl symbolem úsilí o to, abychom se stali součástí staré a velké světové tradice. Anton Dikov měl své rekordní úspěchy. Pátý koncert L. v. Beethovena provedl s různými orchestry více než 300krát. S 3. a 4. koncertem vystoupil na pódiu více než 60krát. Jeho Integrál klavírních koncertů L. v. Beethovena se prodává po celém světě. K jeho světové slávě se přidává ještě jeden Integrál - v roce 1973 vydaly Balkanton a Harmonia Mundi všechna díla pro klavír a orchestr Bély Bartóka, která Dikov hraje se Sofijskou filharmonií pod vedením skvělého Dimitara Manolova. V jubilejním vydání ke 100. výročí Bartókova narození v roce 1981 napsal francouzský časopis Diapason: "Bulharský integrál je příkladem toho, jak mohou interpreti nejvyšší třídy virtuózně ztvárnit Bartókovu hudbu. Zvláště pak v podání sólisty Anton Dikov ." Anton Dikov provedl velké množství skladeb bulharských autorů i méně populárních děl moderních klasiků. Mezi jeho oblíbené patří Druhý koncert Vesselina Stojanova. Podle Dikova je tento koncert "stejně dobrý jako kterékoli z mistrovských děl slavného Pancho Vladigerova. Jsou však tři skladatelé, kteří mě nikdy neopustili," vysvětluje dále. "Jsou to Bach, Beethoven a Bartók. Velmi rád také hraji Pancho Vladigerova, pro kterého je potřeba zcela zvláštní druh klavírní kultury." Od roku 1974 byl profesorem na Národní hudební akademii v Sofii, která nese jméno Pancho Vladigerov. Pravidelně vedl mistrovské kurzy v Koreji a vyučoval ve Francii a Japonsku. Byl členem poroty na nejvýznamnějších světových klavírních soutěžích, jako je Chopinova ve Varšavě, Liszt-Bartok v Budapešti, Marguerite Long v Paříži, Čajkovského v Moskvě, Beethovenova ve Vídni a Pancho Vladigerov v Šumenu.