Vulture Whale

Birminghamská indie rocková kapela

čtyřčlenná kapela z Birminghamu, AL Z indie punkových bombových krytů Birminghamu, AL, se vyklubalo nevyhnutelné spojení místních hrdinů The Ohms a Verbena. Dodavatelé desek se statusem hrdinů, na které by tak či onak kývl jako na vliv skoro každý kluk z jihovýchodu, který stojí za to, aby ho rocknroll ovlivnil. V kvartetu, který se původně jmenoval Wes McDonald and The Fizz, působil bubeník a později kytarista Verbeny Lester Nuby III, za bicí soupravou se pohyboval Keelan Parrish a Jake Waitzman a frontman Wes McDonald alias Terry Ohms z The Ohms se staral o texty a hrál na rytmickou a sólovou kytaru. Byli zkrátka příliš sehraní na to, aby je nebylo možné označit za soudržný celek, sen o supovi požírajícím velrybu od Nuby zrodil nový tvůrčí prostředek a kapela byla založena. Vulture Whale 's 2007 čerstvý self-titled počin, vydaný na značce Nuby's Ol' Elegante, byl téměř dokonalou jižanskou indie rockovou nahrávkou - dotýkající se stejného ducha jako pozoruhodné debutové desky McDonald's Ohms a Nuby's Verbena v roce 2000, resp. 1997. McDonaldova vokální stylizace se pohybuje na pomezí Paula Wellera z The Jam a G.Love z Philadelphie, lehce přikyvuje Micku Jaggerovi a k tomu má v sobě tunu Wese McDonalda. Nuby a McDonald si vyměňují kytarovou práci a tvoří s Parrishem a Waitzmanem neprostupnou frontu, přičemž každý z nich podpírá svůj konec jako zvedák podpírající záhlaví domu s tyčovou konstrukcí. Každý člen přináší na příslovečné plátno vlastní barvu, loď klidně řídí McDonald a jeho hudební génius přichází na barovou stoličku komediantského pojetí psaní písní - stejně nasáklé Parliament Funkadelic , Marcem Bolanem a T.Rex, jako Ramones. To byl "plam" od prvního dne, vzít to všude a zároveň nikam. Jsou lepší, než byly steroidy pro baseball a OJ pro Ford Broncos, krásně exotičtí a přitom proplétající koš mezi dokonalým indie popem a tupým punkovým funkem. Stále zábavná a žánrově pestrá Vulture Whale je rohem hojnosti stylů a permutací, zahalená do kritikou uznávaného hávu indie rocku a jeho hadrů. V roce 2016 vychází kapele páté album Aluminium a první na nově obnoveném labelu Cornelius Chapel Records, v jehož čele stojí frontman Dexateens Elliott McPherson. Aluminium je uzamčené a nabité mozkově přilnavými opojnými rockovými čísly, dramatickými nánosy a pravým americkým rocknrollem jižanského ražení s dostatečným množstvím crunchů a tvář rozpouštějících riffů navršených s falešnou euro bravurou. Řemeslný rocknroll znovu dokazuje, proč je Birmingham navždy místem na mapě indie rocku, stejně hlubokým v talentu jako v kulturní historii. Vydání Aluminium se nachází právě včas na to časné alabamské jaro a je dalším, které se přidává k jejich téměř šestici kriticky definitivních indie rockových nabídek. Snad se od nich do konce roku dočkáme ještě jedné.