The Mops
Průkopníci japonského psychedelického rocku
The Mops jsou jednou z nejznámějších japonských kapel "skupinového zvuku", která se proslavila zejména svým psychedelickým obdobím. Skupinu založili v roce 1966 kamarádi ze střední školy Mikiharu Suzuki (bicí), Taro Miyuki (kytara), Masaru Hoshi (sólová kytara) a Kaoru Murakami (basová kytara) a hráli převážně instrumentální rock ala báječně populární Ventures. Suzukiho starší bratr Hiromitsu se připojil později a stal se hlavním zpěvákem skupiny, přičemž se o tuto práci dělil s Hoshim. The Mops začali brzy hrát v klubech a na diskotékách, ale hned tak se neprosadili. V létě 1967 navštívil jejich manažer San Francisco a byl velmi nadšený hnutím hippies, které tam zažívalo velký rozmach. Přivezl si s sebou do Japonska kopii alba Jefferson Airplane, kterým na Mopy udělal dojem. Kapela se nadchla pro nové zvuky a zejména zpěvák Hiromitsu Suzuki se stal velkým fanouškem zpěváka Animals Erica Burdona. Mops se na popud svého manažera stali "psychedelickou kapelou" a podepsali smlouvu s vydavatelstvím JVC Records, což se zdá být poměrně komerčně motivované rozhodnutí. V listopadu 1967 vydali album "Asamade Matenai", které se dostalo na 38. místo. The Mops album z dubna 1968 Psychedelic Sound in Japan, bylo plné flower power výkvětů, včetně kosmických kreseb, etnického oblečení, fuzzových kytar a hry na sitár. Obsahovalo coververze hitů Airplane "Someone To Love" a "White Rabbit", "Light My Fire" od Doors, "San Franciscan Nights" a "Inside Looking Out" od Animals a také tematickou píseň Mops "I Am Just A Mops" (která se později stala kultovní poté, co byla zařazena na album obskurností Nuggets 2). Aby byla hippie atmosféra kapely kompletní, na večírku k vydání svého alba rozdávala novinářům banánové slupky. Hodně se mluvilo o tom, že kapela byla první japonskou psychedelickou kapelou, a někdy se jí připisuje role průkopníka nových studiových efektů nebo alespoň jejich zavedení v Japonsku. Kapela také vystupovala se světelnými efekty a někdy se zavázanýma očima, údajně aby simulovala vliv drog. Přestože jsou všeobecně považováni za psychedelickou kapelu, jejich původní písně zněly spíše jako garážové. Také zatímco většina kapel GS hrála milostné písně, Mops měli píseň "Blind Bird", která obsahovala text "prosím, zabij mě", což vedlo k tomu, že píseň byla z některých reedic vypuštěna (ale zařazena na kolekci obskurností Boulders #7). V roce 1969 Murakami ze skupiny odešel a Miyuki převzal baskytarové povinnosti. Po pouhém jednom albu u JVC skupina přešla k Toshibě/EMI, kde změnila svůj zvuk spíše na bluesrockový, zdá se, že se snažila změnit s dobou. Ačkoli na ně skupina nevzpomíná tak vřele, po svém psychedelickém období si vedla průměrně dobře. Jejich největším hitem byla v roce 1971 skladba "Gekko Kamen (Moonlight Mask)", kterou nahráli jako žert, ale která se stala novinkovým hitem. V roce 1971 se v hitparádě objevilo jejich hardrockové číslo "Goiken Muyo (No Excuse)" a následující rok se jim dařilo s písní "Tadoritsuitara Itsumo Amefuri", kterou pro ně napsal populární folkový zpěvák Takuro Yoshida. Než se v květnu 1974 definitivně rozpadli, vydali Mops u Toshiby/EMI celkem osm alb, což je ve srovnání s většinou skupin GS dlouhá kariéra. Hoshi pokračoval v hudební činnosti jako aranžér a Hiromitsu Suzuki se stal televizním "talentem". Mikiharu Suzuki dnes vede významnou uměleckou manažerskou společnost.