Pierre De Manchicourt

Renesanční franko-vlámský skladatel

Pierre de Manchicourt (asi 1510 - 5. října 1564) byl renesanční skladatel franko-vlámské školy. De Manchicourt se narodil v Béthune. O jeho raném životě je známo jen málo, kromě toho, že byl v roce 1525 chóristou v Arrasu; později v životě vystřídal několik míst v Arrasu, Tours a Tournai a poté odešel do Španělska, kde se stal mistrem vlámské kaple (capilla flamenca) na dvoře Filipa II. a kde zůstal po zbytek života. Podobně jako mnoho skladatelů z počátku a poloviny 16. století psal převážně mše, moteta a šansony. Jeho moteta jsou obzvláště významná, protože ukazují tři samostatné etapy vývoje moteta na počátku 16. století, což je u jednoho skladatele velmi neobvyklé. V jeho nejranějších motetech je slyšet vliv Ockeghema, v dílech ze středního období párový imitační styl Josquina des Prez a v pozdních dílech stylistická vytříbenost, propracované melodické linie a všudypřítomná imitace připomínají Gomberta. Manchicourt je vynikajícím příkladem franko-vlámského skladatele, který se naučil svému řemeslu a umění v severní Evropě a poté napomohl šíření stylu tím, že odcestoval do jiného regionu a komponoval a hrál tam. Přesun těchto mnoha zkušených skladatelů z Flander a severní Francie vytvořil jeden z prvních skutečně mezinárodních stylů od původního šíření gregoriánského chorálu za vlády Karla Velikého. Zemřel v Madridu a jeho nástupcem ve funkci maestro de capilla se stal Jean de Bonmarché.