Marcel Azzola

French accordionist and composer

Francouzský akordeonista. Narozen 10. července 1927, zemřel 21. ledna 2019. Ilustrativní nositel apostrofy, kterou spustil Jacques Brel v písni Vesoul "Chauffe Marcel, chauffe!". Kde můžete slyšet jeho sbor na akordeon. Po válce objevil jazz, Guse Viseura, Charleyho Bazina, Tonyho Murena a dokonce měl možnost zahrát Djangovi Reinhardtovi la Toccata a fuga d moll od Bacha. Je předchůdcem klasického akordeonu a jazzu ve Francii a koncertuje v triu nebo kvartetu se Stéphanem Grappellim, který ho seznámil s Yehudim Menuhinem, Didierem Lockwoodem, Michelem Legrandem, Tootsem Thielemansem. V roce 1949 pořídil svou první nahrávku s Mademoiselle de Paris a anonymně nahrál své první desky jako doprovod a bandoneon s orchestry Ramona Mendizabala, Marcela Feijoo, José Maria Lucchesiho a školením Tani Scaly, jednoho z mistrů francouzského poválečného tanga. V padesátých letech začal doprovázet velká jména francouzské písně, jako byli Boris Vian, Edith Piaf (pro kterou se v roce 1949 podílel na nahrávání písně Sous le Ciel de Paris), Tino Rossi, Yves Montand, Barbara (5), Juliette Gréco, Jean Sablon, Francis Lemarque, Gilbert Bécaud, Jacques Brel a Graeme Allwright. Jacquese Brela doprovází na jeho posledních třech albech. Ten během nahrávání alba Vesoul zaslechl a ohromen sólovou improvizací, kterou Marcel Azzola provádí, mu pak posílá svůj kultovní apostrof: "Chauffe Marcel, chauffe!". Výraz, vypuštěný při plném nahrávání písně, vstoupil do běžného jazyka. Nahrává také stovku filmových hudeb.