Luka Juhart

Slovinský akordeonový virtuos

Luka Juhart je hudebník, hráč na akordeon a učitel hudby. Ve všem, co dělá, je odhodlání, dokonce tvrdohlavé přesvědčení. Již řadu let se neúnavně věnuje spolupráci se soudobými skladateli, objednává jejich nová díla, vstupuje s nimi do tvůrčího dialogu a doposud sám nebo v různých sestavách realizoval přes 40 premiér nových skladeb. Pravidelně spolupracuje s Urošem Rojkem, s nímž hraje také v triu Quo Vadis, a trvale umělecky spolupracuje s Vinko Globokarem. Jako sólista vystoupil v neposlední řadě ve dvou Globokarových monumentálních dílech Radiographie d'un roman (Donaueschingen, SWR Sinfonieorchester Baden-Baden und Freiburg) a Der Engel der Geschichte (Slovinská filharmonie pod vedením Diega Massona). V posledních letech se navíc Globokarův náročný a do té doby jen zřídka prováděný Dialog über Luft stal nejčastěji hranou skladbou na Juhartově repertoáru, které jeho interpretace vdechla nový život. Kromě těchto dvou autorů Juhart pravidelně spolupracuje také s Thomasem Larcherem, Clausem-Steffenem Mahnkopfem, Eduardem Demetzem, Klausem Huberem, Bojanou Šaljič Podešvou, Vitem Žurajem, Matejem Boninem, Volkerem Heynem, Arturo Fuentesem a řadou dalších skladatelů. Tato "zvuková setkání" byla dobře zdokumentována na CD. V roce 2010 vydaly Zavod Sploh a l'innomable records jeho CD Dialog se skladbami pěti současných autorů. Jeho interpretace se později dostaly na kompilaci nahrávek z festivalu v Donaueschingenu, kterou vydalo nakladatelství NEOS, na album Eduarda Demetze a na vybraná vystoupení z belgického festivalu Transit. To vše však není pouhou záležitostí specializace. Jeho hluboký přístup k současnému zvuku je více než jen případem využití repertoárové niky. Ještě dnes například pravidelně hraje barokní hudbu, což motivuje i obavou o kulturu hry, když říká, že by mohl časem ztratit cit pro detailní artikulaci a frázování, kdyby hrál jen soudobou hudbu. Proto po celou dobu studií navštěvoval kurzy a mistrovské kurzy u specialistů na starou hudbu, u cembalistů a varhaníků, hráčů na violu da gamba a dirigentů a dodnes hraje tuto hudbu pravidelně například s Cameratou Zurich, Thomasem a Patrickem Demengovými, Christophem Bossertem a Volkerem Jacobsenem. Jeho přístup k soudobé hudbě se každopádně vymyká jakékoliv uzavřenosti a jako akordeonista se nikdy nepohyboval pouze v prostoru předepsaném institucí středoevropské hudební tradice. Již dříve se ponořil do současné volné improvizace, což je hudební počin, který hudebníka vycvičeného k dokonalému ztvárnění zapsané hudby přenáší do zcela nepředvídatelných situací a konfrontuje ho s dosud nepoznanými riziky. Součástí jeho odklonu od hudební specializace je i zájem o kompozici, z něhož v roce 2013 vzešla skladba hrUP pro akordeon, zatím jediný Juhartův exkurz do kompozice. Zajímavě různorodé jsou i instituce a prostory, kam Luka Juhart dodává svou tvorbu a tvorbu současných skladatelů. Hrál v renomovaných koncertních sálech, jako je Royal Albert Hall, Wiener Musikverein nebo Tonhalle v Curychu. I tak ale patří k těm instrumentalistům, kterých, jak se zdá, přibývá, kteří svou hudební estetiku a tradiční podhoubí své hry neváží výhradně na tradiční prostředí a prostory hudebního umění. Jeho první album Dialog tak nevydala některá z gramofonových firem zabývajících se klasickou hudbou, ale "Zavod Sploh" a "l'innomable", jejichž zaměření je především na volnou improvizovanou hudbu blízkou zvukovým prostředím propagovaným undergroundem. Slyšeli jsme ho hrát také v sérii improvizačních koncertů "Confine aperto" a na festivalu zvukového umění "EarZoom". Měl za sebou vystoupení na významných evropských festivalech, např: BCC Proms, Klangspuren Schwaz (Rakousko), Varšavský podzim, Transit v Lovani (Belgie), November Music v nizozemském 's-Hertogenbosch, vedle spolupráce s orchestry. Juhart hrál také se Skotským symfonickým orchestrem BBC, Vídeňským rozhlasovým symfonickým orchestrem ORF, Mnichovským komorním orchestrem, RSO Saarbrücken, Mozarteumorchester Salzburg, souborem Windkraft a Ensemble Aventure. Věnuje se také přednáškové činnosti pro skladatele a studenty hry na akordeon: vedl workshopy na různých konzervatořích a akademiích, většinou ve střední a severní Evropě. Od roku 2012 přednáší na Hudební akademii v Lublani, od roku 2014 jako docent. Studoval na Státní hudební akademii v Trossingenu (Německo) ve třídě profesora Huga Notha, ke kterému nastoupil po maturitě na hudebním gymnáziu v Mariboru u profesora Andreje Lorbera. V roce 2008 absolvoval postgraduální studium v mistrovské třídě Prof. Stefana Hussonga na Hudební akademii ve Würzburgu. Od té doby neustále dojíždí mezi evropskými městy a Slovenskými Konjicemi, kde žije se svou ženou a dvěma dětmi.