Jocelyn B. Smith

Všestranný americký jazzový a soulový zpěvák

Zpěvačka hrající různé styly rocku, popu, jazzu, blues, soulu, R&B a klasiky, narozená 22. srpna 1960 v Queensu v New Yorku. Jocelyn začala s klasickou hudební průpravou na klavír v pěti letech a ve třinácti se začala zajímat o populární hudbu jako R&B, soul, funk a jazz, obdivovala zpěváky Ellu Fitzgerald, Johna Lee Hookera a B.B. Kinga. Ačkoli ve svém katolickém kostelním sboru zpívala hymny v latině, začala se více zajímat o emotivnější gospelovou hudbu. Rostoucí zájem Smithové o populární hudbu vedl k jejím prvním zkušenostem jako zpěvačky v několika kapelách, mezi něž patřil Lenny White, zpívala na jeho první sólové LP desce Return to Forever a později s ním absolvovala turné po Evropě, aby propagovala toto vydání. O rok později, v roce 1982, absolvovala Jocelyn turné se skupinou Change, která předskakovala Ricku Jamesovi na jeho turné po Spojených státech. Kromě toho absolvovala turné s The Rolling Stones a spolu s Ellen Foleyovou předskakovala Electric Light Orchestra. V roce 1984, po skončení evropského turné "Tribute To The Platters" v Berlíně, se Jocelyn rozhodla zůstat a žít tam. Smith začala působit v berlínských klubech s dalšími kapelami a zároveň pracovala na studiových projektech pro různé umělce, například Falco, Alphaville a Tangerine Dream. Spolu s kapelou Frumpy se zúčastnila koncertů na Postupimském náměstí, které se konaly u příležitosti pádu Berlínské zdi. Spolu s Maceo Parkerem, Eddiem Harrisem a Candy Dulferovou vystupovala Smithová jako Quasimodo Allstars v jazzovém klubu Quasimodo, ale po sedmi letech působení v cizích projektech se Smithová rozhodla zahájit sólovou kariéru. Po několika neúspěšných pokusech se svou skupinou Married Men získat smlouvu s nahrávací společností zakládá Smithová vlastní a pojmenovává ji po své matce Blondell Productions, v níž financuje, nahrává a produkuje své první album River, které vychází v roce 1991. Po turné po Německu, na kterém tento titul propagovala, vydává o rok později své druhé album Born Of Music, které obsahovalo současné jazzové melodie interpretované Smithovou a doprovázené 38členným orchestrem. Přestože toto vydání vzbudilo pozornost německé hudební kritiky, komerčně propadlo a po vydání maxisinglu Kind Of Feeling v roce 1993 se Smithová rozhoduje hledat nový management. V roce 1994 se upisuje společnosti Sony/Columbia, a přestože ji její noví producenti varují, že Německo v té době není tím pravým místem pro střednětempé balady, Smithová produkuje čtyři z nich. V roce 1995 se svým novým producentem Reinholdem Heilem, který předtím spolupracoval s úspěšnou německou umělkyní Ninou Hagen, nahrává taneční melodii Give Me a Man. Přestože si Smithová uvědomila, že zúžení profilu a vymezení toho, za čím si stojí, jí pomůže posunout se vpřed, nedokázala se této strategie zcela držet a v témže roce nazpívá Circle of Life německou verzi titulní skladby k Disneyho filmu "Lví král", která je v Německu dobře přijata a dosáhne zlatého statusu. Spolu s populárním rakouským zpěvákem a skladatelem Udem Jürgensem produkuje Smith v roce 1996 singl Never Give Up, nicméně jeho poznávacím znamením byly německé popové písně, které přitahovaly zcela jiné publikum než ty její. V témže roce zpívá na několika klasických berlínských open air koncertech. V roce 1997 vychází její první živé album Live In Berlin nahrané v Quasimodu a zároveň se jí narodí syn Jonathan Noah. V roce 1998 vychází její dosud nejúspěšnější album Blue Light and Nylons, které obsahuje interpretace George Gershwina a Kurta Weilla za doprovodu německého aranžéra a pianisty Henninga Schmiedta, sopránsaxofonisty Volkera Schlotta a argentinského perkusionisty Daniela Gioa. O dva roky později se Smith objevuje v dokumentárním filmu o Kurtu Weillovi, který byl nominován na Německou jazzovou cenu. V roce 1999 přizval současný skladatel Heiner Goebbels Jocelyn ke zpěvu ve svém díle Surrogate Cities. Opus zazněl živě v Jahrhunderthalle s Bochumskou filharmonií. V tomto nastudování pokračovala opět v Dessau (Německo) v roce 2001, v Edinburghu (Velká Británie) v roce 2002, v Brisbane (Austrálie) v roce 2003, dále v Luzernu (Švýcarsko) a opět v Berlíně s Berlínskými filharmoniky pod vedením Sira Simona Rattla. V roce 2005 zahajovala La Biennale v Benátkách (Itálie) v Teatro La Fenice se Surrogate Cities, následovala vystoupení v Modeně a Bologni (Itálie), Aarhusu (Dánsko) a v roce 2006 ve Stockholmu (Švédsko) s Královským symfonickým orchestrem a v Groningenu (Nizozemsko) s The Noord Nederlands Orkest. V roce 2000 se Smithové narodila dcera Josephine a vydává album Margarita s milostnými písněmi řeckého písničkáře Mikise Theodorakise, který byl hudebním režisérem a dirigentem jejího alba Blue Light And Nylons. V roce 2001 během smuteční demonstrace u Braniborské brány v Berlíně za oběti a rodiny 11. září zazpívá hymnu Amazing Grace, která se v prosinci 2001 objevuje na jejím vánočním albu My Christmas Experience. V roce 2002 vychází její další album Back To Soul a v průběhu tohoto roku absolvuje turné. V březnu 2004 vydává své druhé album Soul s názvem Phenomenal Woman věnované klasičce Maye Angelou, na kterém jako hosté vystupují Till Brönner a Tony Lakatos. Po koncertním vystoupení jako předskokan Bobbyho McFerrina v průběhu tohoto roku začíná pracovat na albu Expressionzz, které vychází v roce 2006 a je to DVD/Live CD zaměřené na "vyšší duchovní kvalitu" hudby a textu s básněmi z knihy Žalmů převzatými z Bible.