Jeff Carney

Experimentální elektronický/progresivní space rockový umělec, který v době vrcholící digitální éry (polovina 80. až začátek 90. let) pracoval téměř výhradně s analogem. Po studiu basové kytary a jako žák legendárního jazzového kytaristy a hráče na ukulele Billa Tapii hrál Carney na střední škole v dobrodružných rockových kapelách, které dělaly původní materiál, ale v roce 1986 jeho přátelství s Dougem Walkerem (Alien Planetscapes) způsobilo přehodnocení a začal se hlouběji zajímat o elektronickou hudbu. Carneyho klávesový arzenál brzy zahrnoval Polymoog, varhany Farfisa "Fast 3", Crumar Orchestrator, ARP 2600, Micromoogs a sekvencer Korg SQ-10. Pracoval jak sólově, tak v malých souborech, přičemž nejraději nahrával živě bez overdubů. V jeho tvorbě se projevuje vliv německé elektronické scény 70. let, ale i Richarda Pinhase, Terryho Rileyho (bratrance jeho otce), Philipa Glasse a Tima Blakea. Carney často spolupracoval se svým bratrem Gregem (kytarista/skladatel) a inovativním bubeníkem Shannonem Taylorem. Koncem 90. let se Carney vrátil jako zpěvák a skladatel s odosobněným, řídkým a často intimním zvukem; nejraději vystupuje s akustickým klavírem nebo akustickou kytarou. V roce 2000 vydal album Table For One, dílo ovlivněné spíše tvorbou Petera Hammilla a Joni Mitchellové než elektronickou zvukovou stěnou, kterou budoval předtím.