Hu Vibrational

Experimentální World Fusion Ensemble

Boonghee je nová taneční hudba, která nemá žádný specifický rytmus. Je to shromáždění groovů. Boonghee je onomatopoie. Cítíte ji v zadku. Hudba Boonghee, vedená polštářově polstrovanými údery do hlubokých basů a vysokými údery rukou do hliněného bubnu Udu ze západní Afriky, je velmi kruhová a hluboká. Něco jako fenomén a tak trochu směs minimal hip hopu, big blackového ručního bubnování a broken-beatu, Boonghee Music je celá organická, bez elektroniky, s výjimkou nahrávacího zařízení. Barvy na vrcholu bubnů jsou rozsáhlé a proudící a mohou pocházet z jakéhokoli nástroje; primárně jsou perkusivní. Několik z nich ve sbírce použité pro tyto nahrávky jsou dusun'goni, sintir, palcové klavíry, harmonium, batajon, mluvící bubny, dumbek a flétny. Tuto hudbu uvádějí v život dva neuvěřitelně nadaní bubeníci/perkusionisté/skladatelé z Chicaga, kteří spolu běhají od svých 14 let. Adam Rudolph & Hamid Drake se seznámili v obchodě s bicími na východní straně Chicaga a později společně navštěvovali kurzy v místní A.ssociation for the A.dvancement of C.reative M.usicians elders. Dnes, zhruba 30 let po tomto zrodu, jsou oba světově proslulí v mnoha hudebních kruzích pro své velmi zvláštní, expresivní styly a rozsah. Od Pharoaha Sanderse, Yusefa Lateefa, Josepha Jarmana, Bennieho Maupina, zesnulého Dona Cherryho a mnoha dalších, kteří se proslavili svým přínosem takzvanému jazzu, Rudolph a Drake se zapsali do mnoha významných skupin a epoch. Od Drakeova turné s avantgardním basistou Fredem Andersonem, sessionové práce s Billem Laswellem a mnoha dalších projektů mezi tím, a Rudolphova katalogu Meta Records s nezávisle produkovanými alby s jeho skupinou Moving Pictures, operními nahrávkami a mnoha experimentálními sety s Yusefem Lateefem, jsou oba stále velmi zaměstnaní. Osmnáctiletého Rudolpha hrajícího na konga najdete na albu Maulawi skupiny Strata a Rudolpha, Drakea, Fodaye Mussu Susa a Dona Cherryho najdete na obskurní nahrávce Mandingo Griot Society z konce 70. let. Seznam umělců, se kterými tito dva hráli, je příliš dlouhý na to, abychom ho zde uváděli. Hassan Hakmoun, Lester Bowie, Joe Bowie, Kenny Cox,... je to opravdu dlouhé. Občas si udělají čas na vlastní nápady, aby se sešli ve stylu duetu - Hu Vibrational se zrodil, když Drake naposledy zavítal do Los Angeles a ti dva se rozhodli natočit taneční desku. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. 2000. A tak se také stalo. Trojici Hu Vibrational doplňuje producent Carlos Nño. Nino, častý Rudolphův spolupracovník a místní vycházející dj/producentský talent, zde působil jako spoluhudební režisér sessions a měl za úkol určovat tempa, načrtávat rytmy, vybírat nástroje pro texturu a navrhovat zvuk. Nino, který zatím není mimo Los Angeles příliš známý, se postaral o pořádný rozruch díky produkci koncertů (od Pan Afrikan Peoples Arkestra, Gary Bartz NTU Troop, Terry Callier a Gil Scott-Heron & Brian Jackson po Saula Williamse, Divine Styler, Blackalicious a DJ Shadow & Cut Chemist), nahrávek (jazzový zpěvák Dwight Trible "Horace", Adam Rudolph Go: Organic Orchestra: 1 a Dublab Presents: My v Eastern Developments jsme rádi, že se nám ho podařilo získat. Takové jsou i podobné pocity Rudolpha & Drakea. Nino skupinu pojmenoval inspirován četbou knihy Hazrata Inayata Kahna "Hudba života", kterou mu Rudolph velmi doporučil jako četbu. "Hu" je nejvyšší zvuk, jak vysvětluje H. I. Kahn, a vibrace, slovo týkající se vibrací s přidanou příponou "al", což je také zvuk, o němž se říká, že je v souladu s božstvím. Kutálí se z jazyka, je vibrační. Skupina tedy v podstatě tvoří taneční hudbu nové úrovně. Třeba rozproudit párty, tělo i ducha. Rock znamená dotknout se, povznést nebo rozhýbat.