Floros Floridis se narodil v řecké Soluni, v současné době dělí svůj čas mezi Soluň, Berlín a Hydru. Vystudoval fyziku a matematiku na Aristotelově univerzitě v Soluni, kde získal diplom. Floridis, který svou zjevnou kreativitu zkoumal i mimo vědu, pak studoval klasický klarinet u rumunského profesora Konstantina Ugureanoua a v 70. letech zahájil kariéru profesionálního hudebníka. Počítá se mezi hlavní postavy jazz...  Více

Floros Floridis se narodil v řecké Soluni, v současné době dělí svůj čas mezi Soluň, Berlín a Hydru. Vystudoval fyziku a matematiku na Aristotelově univerzitě v Soluni, kde získal diplom. Floridis, který svou zjevnou kreativitu zkoumal i mimo vědu, pak studoval klasický klarinet u rumunského profesora Konstantina Ugureanoua a v 70. letech zahájil kariéru profesionálního hudebníka. Počítá se mezi hlavní postavy jazzu v Řecku, a to i proto, že v roce 1979 Floridis společně se Sakisem Papadimitriouem natočil první moderní jazzové album, které v Řecku vzniklo - "Improvising at Barakos" (dvojLP). Tento okamžik předznamenal kořeny domácí řecké scény, která se pak rozrostla do podoby, jakou známe dnes. Jeho bohatá a rozmanitá kariéra, stejně jako jeho stále progresivní vize, od samého počátku posouvala a stále posouvá jeho tvorbu často neprobádanými cestami a rozhodně i mimo řeckou scénu. Vybudoval si jméno špičkového impro a freejazzového interpreta a tvůrce, měl možnost jako leader a spoluleader spolupracovat a nahrávat s mezinárodními avantgardními jmény jako Peter Kowald, Guenter "Baby" Sommer, Paul Lytton, Okay Temiz, Nicky Skopelitis, Paul Lovens, Phil Wachsman, Carlos Zingaro, Hans Schneider, Louis Moholo, Vincent Chancey, Jean-Marc Montera, Miloš Petrovič, Ivo Papazov a také s významnými řeckými hudebníky Savinnou Yannatou, Dimitrisem Polizoidisem, Babisem Papadopoulosem, Michalisem Siganidisem, Kostasem Vomvolosem, Iliasem Papadopoulosem a v Berlíně s Michaelem Grienerem, Janem Roderem, Chrisem Dahlgrenem, Olafem Ruppem a Ulrichem Gumpertem. Díky tomu vydal v průběhu let více než 40 alb a zároveň se podílel na různých produkcích jiných umělců v Řecku i v zahraničí. Kromě těchto produkcí Floridis vystupoval na koncertech a festivalech v Řecku, Evropě a USA s řadou evropských a amerických hudebníků - mimo jiné s Evanem Parkerem, Peterem Broetzmanem, Kenem Vandermarkem, Irene Schweitzerovou, Ivo Papazovem, Andrewem Cyrillem, Barrem Phillipsem, Connym Bauerem, Johannesem Bauerem, Mathiasem Bauerem, Hansem Reichelem, Sironem, Williamem Parkerem, Stevem McCallem, Andre Jeaumem, Barrym Guyem. Mezi mezinárodní skupiny, jejichž byl zakladatelem a/nebo členem, patří The Black Sea Orchestra, The Inter-Balkan Orchestra a The Florina Brass Band. Floridis se také více než 20 let podílel na činnosti známé řecké skupiny Chimerini Kolimvites ("Zimní plavci") a v roce 1987 na činnosti Euro-American Orchestra Cecila Taylora v Berlíně. Kromě své hudební činnosti Floridis v letech 1995-1997 pracoval jako producent pro řecké národní rádio ERT 2. V letech 1997-1997 byl členem orchestrální skupiny, která se zabývala hudební produkcí. V letech 1997-1999 spolupracoval jako producent s vydavatelstvím LYRA, mimo jiné produkoval alba The Black Sea Project skupiny The Black Sea Orchestra a druhé album skupiny The Florina Brass Band. Založil také vydavatelství j. n. d. records (později j. n. d. re-records). Floridis skládal a vybíral hudbu k filmům, divadelním hrám a tanečním představením. Od roku 1997 spolupracuje s divadelní režisérkou Rulou Pateraki. Podílel se mimo jiné na hudbě ke hrám "Splendid's" Jeana Geneta a "Chomata" George Veltsose. Ve filmu složil hudbu k filmům "Anino léto" (2001, r. Jeanine Meerapfel), "Fiktivní lži při správných příležitostech" (2002, r. Jeanine Meerapfel), "Marie Langer - Roman der Erinnerungen" (2003, r. Lester Y. Cano Alvarez), "Faruk's Cafe" (2004, autoři: Anna Schwingenschuh, Hakan Kurucu, Vera Bongartz, Jan Bonny, Zrinka Budjimila a další), "Mosconi aneb komu patří svět" (2005, autorka: Jeanine Meerapfel), "Wer sich nicht wehrt, kann nicht gewinnen" (2006, autorka: Jeanine Meerapfel) a "Der Deutsche Freund" (2012, autorka: Jeanine Meerapfel). Jako první impro-jazzový hudebník v Řecku založil v roce 1984 Mezinárodní festival jazzu a improvizované hudby města Soluň, kde byl po osm let uměleckým ředitelem a koordinátorem a přilákal některá špičková jména mezinárodní jazzové scény. Pro oslavy kulturního hlavního města Evropy - Soluně 1997 zorganizoval festival 9 Days of Jazz, zatímco v nedávné době byl uměleckým ředitelem a organizátorem festivalů Impro Days Hydra (2008) a Impro Jazz "Megaro of Music" Thessaloniki (2010). V posledních letech se mezinárodně zviditelnila nepříliš známá Floridisova tvůrčí stránka jako malíře. V minulosti se ukázky jeho prací často objevovaly na některých hudebních albech, která vydal, ale v současné době se objevují na samostatných i skupinových výstavách. Při některých výjimečných příležitostech sám představuje své dílo na vernisážích takových výstav, a to sólovým hraním. Spojením dalších smyslů tak dává publiku další pohled na svou tvorbu.Méně