Domenico Guaccero

Italský skladatel a hudební teoretik

Italský skladatel a hudební teoretik, narozený 11. dubna 1927 v Palo del Colle (Bari) a zemřelý 24. dubna 1984 v Římě. Hudebník, který se výrazně angažoval v hnutí Nové hudby 60. a 70. let a stal se jeho ikonou. Studia zahájil v Bari, kde získal diplom v oboru klavír (1948) a absolvoval literaturu na místní univerzitě (1949). V Římě studoval skladbu, kterou absolvoval v roce 1956 pod vedením Goffreda Petrassiho. V roce 1957 založil spolu s Goffredem Petrassim, Guidem Turchim, Romanem Vladem, Ginem Marinuzzim ml. a dalšími Centrum pro elektronickou hudbu Římské filharmonické akademie. V roce 1959 spoluzaložil a začal řídit časopis Ordini spolu s Francem Evangelistim, Egistem Macchim a Antoninem Titonem. S Evangelistim, Macchim a také Danielem Parisem a Maurem Bortolottim založil Guaccero hudební sdružení Gruppo di Improvvisazione Nuova Consonanza, které od té doby spolupracovalo s řadou skladatelů. V pozdější fázi své kariéry přešel od serialismu k aleatorickým postupům, akční hudbě, smíšeným médiím a polystylistickým kolážím. Jeho oblíbeným médiem se stalo divadlo, kde spolupracoval s řadou avantgardních režisérů a performerů včetně Uga Gregorettiho a Amedea Amodia.