Plastic Beach - Vinyl, CD

Gorillaz: Plastic Beach verze na CD v standardní edici. Toto konkrétní vydání vyšlo v Evropě ve vydavatelství Parlophone dne 8. března 2010.

Gorillaz jsou zpět. S albem "Plastic Beach" představují své dosud nejambicióznější a nejprůkopničtější album. Spektrum hostujících hudebníků je tak široké, že zahrnuje nejen jména jako Lou Reed, Snoop Dogg, Mark E Smith, De La Soul, Mos Def a Bobby Womack, ale také National Orchestra Of Arabic Music a Hypnotic Brass Ensemble, devítičlennou formaci z Chicaga, která hraje jazz a hip hop. Na albu se také poprvé od dob společného působení v The Clash sešli Mick Jones a Paul Simonon. Velká sága kolem zpěváka 2D, baskytaristy Murdoca Niccalse, kytaristy Noodlea a bubeníka Russela Hobbse nyní dostává nový nádech, který se odráží i v jejich novém vzhledu: Nyní kapela sídlí na Plastic Beach, obřím řídicím středisku à la Tracy Island (známém ze seriálu Thunderbirds), které se vznáší na velké hoře odpadků v Point Nemo uprostřed jižního Pacifiku. Žádné jiné místo na světě není vzdálenější od pevniny. Zde jde vše víceméně opět Murdocovi na ruku, drží v zajetí 2D a zároveň je chráněn kyborgskou verzí Noodlea, kterou nechal vyrobit z DNA japonského kytaristy. Originál byl naposledy k vidění v roce 2006 ve videoklipu "El Mañana", kde si na hlavu pouštěla bomby. Bubeník Russel naopak odešel z aktivního života. Ale to všechno Murdoka zřejmě vůbec netrápí. "Když jde o Gorillaz, myslím především na sebe," vysvětluje. "Kdybys mě z té skupiny vyřadil, zbyli by ti jen tři blbci, kteří by zírali do kamery." Pro své třetí album vytvořila kapela alegorii lidstva: Obraz složený z odpadků, destrukce, konzumu, izolace a lidského selhání. Gorillaz, kteří se poprvé objevili na veřejnosti v roce 1998, se stali jednou z nejpopulárnějších kapel na světě. Jako skutečně globální fenomén dokázali slavit úspěchy v oblasti pop music, které skutečně nastavily nová měřítka. V Guinnessově knize rekordů jsou zapsáni jako nejúspěšnější virtuální kapela na světě a jejich debutového alba, které vyšlo v roce 2001 s hity "Clint Eastwood" a "19-2000", se prodalo neuvěřitelných 6 milionů kopií. Následující album "Demon Days" z roku 2005 bylo ještě úspěšnější a kapela se díky singlům jako "Feel Good Inc.", "DARE" (s proslulým chraplavým hlasem Shauna Rydera) a "Dirty Harry" stala známou po celém světě, mimo jiné díky hitům v Evropě, USA a na dalších kontinentech. Díky albu produkovanému Danger Mouse a zejména singlu "DARE" dosáhli Gorillaz svého prvního #1 hitu ve Velké Británii a sklidili řadu pochvalných recenzí jako jedno z nejlepších alb roku. Jak už název napovídá, "Demon Days" představovaly současnou fantasmagorii, svět snů, v němž se přelomové popové melodie mísily s melancholickým, ale neosvíceným komentářem k novému světu a příšerám, které ho obývají. S "Demon" Days kapela také posunula svá živá vystoupení do nové dimenze. Čtyřicetidenní "Demon Detour" po amerických rádiích doprovázela řada akcí, které nastavily nová měřítka co do rozsahu i ambicí. Od 1. do 5. listopadu 2005 se na pódiu v Manchesteru představili všichni umělci, kteří Gorillaz na albu podpořili: Neneh Cherry, Bootie Brown, De La Soul, Ike Turner, Roots Manuva, Martina Topley-Bird a Shaun Ryder; Dennis Hopper, MF Doom a afrokubánský zpěvák Ibrahim Ferrer byli přítomni "virtuálně". V dubnu 2006 vystoupili Gorillaz pět večerů v legendárním Apollo Theatre v newyorské čtvrti Harlem za doprovodu 87 hudebníků, včetně smyčcového kvarteta z proslulé Julliard School a Harlem Gospel Choir. Ve stejném roce skupina získala cenu Ivor Novello Award pro autory písní roku. Skupina Gorillaz se ukázala jako velmi inovativní i v audiovizuální oblasti. Jejich videoklipy, které jsou pravděpodobně nejchytlavějším projevem identity Gorillaz, se točí po celém světě a získaly řadu ocenění. Skupina Gorillaz zahajovala předávání cen BRIT Awards 2006 se 100členným dětským sborem a na předávání cen Grammy vystoupila s holografickým duetem s Madonnou. Baskytarista Murdoc s vizáží gangstera si mezitím našel čas na natočení "alternativního vánočního projevu", který byl vysílán současně s tradičním projevem královny Alžběty II. Proslýchalo se, že jeden z hollywoodských producentů je připraven natočit celovečerní film. Na konci roku 2007 se Gorillaz podařilo to, co se zažívá jen zřídka: byli kulturně přelomoví, jednohlasně chválení kritiky, komerčně úspěšní a oslovili široké vrstvy obyvatelstva. Je tedy téměř samozřejmé, že Gorillaz byli v roce 2008 vyhlášeni nejoblíbenější kapelou na MySpace, přestože ten rok nevydali nic nového. Nyní jsou však zpět. "Plastic Beach" ukazuje skupinu Gorillaz při přílivu a odlivu. Šestnáctiskladbová cesta popem, rapem, dubem, soulem a elektronikou, která v sobě spojuje různé vlivy od Východu po Západ a mnoho dalších věcí. Jak říká Murdoc: "Buď jsi naživu, nebo ne. Buď jezdíte nahoře, nebo ne. Všechno ostatní jsou bizarní jeskynní malby v našich lebkách, něčí pokusy vyzdobit si klec, aby se zabavili, dokud v ní žijí. Chystané album Demon Days je pouhým zahřívacím kolem. Mohu jen říct, že jsme to posunuli o stupeň výš."

Album zasahuje do žánrů Pop, Elektronická hudba, Hip Hop, Leftfield, Electro a Synth-pop. Standard Edition.

Gorillaz: Plastic Beach verze na CD v standardní edici. Toto konkrétní vydání vyšlo v USA ve vydavatelství Warner Bros. Records ve spolupráci s Parlophone dne 9. března 2010.

Plastic Beach je třetí studiové album britské virtuální kapely Gorillaz . Bylo vydáno 3. března 2010 u vydavatelství Parlophone a Virgin Records. Album produkovali Gorillaz , Damon Albarn a Danger Mouse. Nahrávalo se v Londýně v Anglii a na Pobřeží slonoviny. Plastic Beach debutovalo na druhém místě UK Albums Chart a na prvním místě US Billboard 200. V prvním týdnu se ho ve Spojených státech prodalo 114 000 kopií. Album získalo platinový certifikát britského fonografického průmyslu a americké asociace nahrávacího průmyslu. Album získalo vesměs pozitivní recenze od hudebních kritiků. Na serveru Metacritic, který recenzím od mainstreamových kritiků přiděluje normované hodnocení ze 100, získalo album průměrné skóre 73 bodů, což znamená "obecně příznivé hodnocení". Stephen Thomas Erlewine z AllMusic jej označil za "hutné, závratné a rozkošně zvrácené album", zatímco Alexis Petridis z The Guardian napsal, že "nezní jako nic jiného v roce 2010 - nebo, když na to přijde, nikdy". Z alba vzešly čtyři singly: "Stylo", "On Melancholy Hill", "Doncam", "Děkuji", "Děkuji" a "Děkuji".

Album zasahuje do žánrů Pop, Elektronická hudba, Hip Hop, Leftfield, Electro a Synth-pop.